Historie
Kořeny ninjutsu sahají 2000 let zpět do historie. Samo sebou se v té době tyto dovednosti nespojovaly pod tímto termínem, to přišlo až daleko později. Jedny z prvních záznamů popisujících techniky vyzvědačství se dají najít v knize pocházející z Číny - O válečném umění od autora Sun Tzu, kde je celá jedna kapitola věnována těmto technikám.
To ale neznamená, že by ninjutsu tedy mělo čínské kořeny. Můžeme pouze spekulovat o tom, jestli a co si toto umění ve svých začátcích vzalo z jiných kultur, ale s jistotou můžeme říci, že umění, které známe právě jako ninjutsu, vzniklo během mnoha let vývoje bojových a válečných dovedností přímo v Japonsku.
Podívejme se nyní, co se vlastně skrývá pod tímto bojovým uměním.
Název ninja pochází z japonského ninjutsu, což znamená „umění být neviditelným”. Ninja byl cvičen v dokonalém využívání všech možností k úkrytu v jakémkoli prostředí. Tyto schopnosti vytvořily dojem, že ninjové ovládají umění, jak se učinit neviditelnými. Na základě těchto, ale i dalších neobyčejných vlastností získaných dlouholetým cvičením,vznikla řada pověstí a legend o nadpřirozených schopnostech ninjů.
Pojďme se teď více podívat na rozbor slova ninjutsu (忍術). Hlavní písneno nin (忍) se sklada ze dvou dílčích znaků. Horní znak ha (刃) znamená “čepel” a spodní znak kokoro (心) znamená “srdce” nebo “ducha”. Dohromady znamenaji “(kradmost, skrytost, schopnost být skrytý)”, “utajení”, “odolnost” a “vytrvalost”. Jutsu (術) znamená “pravá, skutečná”, “technika”. Po (法) znamená “vědomost”, “princip”, když je před ním předložka “nin” (忍) nese význam umění ninjů, vysší řád ninjutsu. Oblíbený názor je, že ninjutsu je jen o skrývání se a utajení. Nicméně ti, kteří tyto vědomosti používají je využívají k tomu, aby vytrvali ve všech těžkostech života.
Mnoho knižních autorů v minulosti psalo o ninjích pouze jako o špiónech a nájemných vrazích. Dnes je už jasné, že tito autoři byli často velice vzdáleni od skutečnosti. Víme, že techniky tohoto umění se zdaleka nevázaly pouze ke špionáži, ale musely obsahovat metody obrany beze zbraně, se zbraněmi i filosofii a jakýsi řád, který dokázal udržet komunitu ninjů tak silnou, jakou v historii byla.
Tradice ninjutsu má své kořeny v bojových, náboženských, politických a kulturních dějinách Japonska. Jeden z pramenů tvrdí, že esence tradice pochází z tréninkových metod japonských horských bojových asketů shugendo a yamabushi, kteří se podřídili nemilosrdné drsné divočině a životu v ní, aby si dokázali uvědomit a obsáhnout sílu hor, ve kterých se usadili. Na začátku devátého století byly metody shugendo (metody kultivování síly přes prožití strastí) rozšířeny o “tajné doktríny“ mikkyo (doktríny osvícení), které se tehdy dostaly do Japonska ze vzdálených himalájských zdrojů. Ať tak či onak, v každém případě vzniklo ninjutsu v období politického rozruchu a úplného občanského chaosu, kdy přežití rodiny ze dne na den záviselo na osobní síle, vynalézavosti a tvořivosti. Legendární japonští noční bojovníci - ninjové vytvořili uzavřenou společnost, která poskytovala prostředky a inspiraci pro vítězství i přes převládající nerovnosti. Bojová tradice klanů shinobi (jiný výraz označující ninji) podporovala rozvoj živoucího osobního umění, které mísilo komponenty zničujících bojových dovedností, jemně naladěné síly intuice a pozorování, a cvičené schopnosti transformovat záměr ve skutečnost.
Podívejme se například na seznam základních dovedností, které byly součástí učení v současnosti nejstarší školy ninjutsu fungující do dnešních dnů - Togakure Ryu. Tato škola je nyní vyučována společně s dalšími osmi školami bujutsu a ninpo v organizaci Bujinkan Dojo pod laskavým vedením pana Masaaki Hatsumiho, jenž je v těchto školách držitelem titulu Soke (hlava rodinné tradice, velmistr). Nicméně vraťme se k obsahu školy Togakure Ryu. Tato škola trénovala své bojovníky v osmnácti fyzických a duševních dovednostech. Zde jsou:
• Seishin teki kyoyo (精神的教養) – duševní čistota a vytříbenost

• Taijutsu (体術) – techniky boje beze zbraně, umění těla

• Ken jutsu (剣術) – techniky meče

• Bo jutsu (棒術) – techniky s tyčemi

• Shuriken jutsu (手裏剣術) – techniky vrhání různých typů ostří

• Yari jutsu (槍術) – techniky s kopím

• Naginata jutsu (長刀術) – techniky s halapartnou

• Kusari gama (鎖鎌術) – techniky se zbraní s řetězem a srpem

• Kayaku jutsu (火薬術) – dovednost využívat a pracovat se zápalnými a výbušnými látkami

• Henso jutsu (変装術) – metody přestrojení a napodobení různých postav

• Shinobi iri (忍び入り) – umění neviditelného pohybu a průniku do nepřátelského prostředí

• Ba jutsu (馬術) – techniky jízdy na koni

• Sui ren (水練) – trénink ve vodě či využití vodního živlu

• Bo ryaku (謀略) – dovednost strategie

• Cho ho (諜報) – techniky špionáže

• Inton jutsu (隠遁術) – techniky skrývání se a úniku

• Ten mon (天文) – porozumění meteorologii

• Chi mon (地文) – znalosti zeměpisu

Ninjové vyvinuli strategii známou jako kyojitsu tenkan-ho. Byla vyvinuta za účelem vytvořit protivníkovi bojové podmínky těžší než původně byly, a zakládala se na využívání a předkládání pravdy a klamů nepříteli s cílem jej znejistit a zmást. Dovednosti kyojitsu tenkan-ho byly a jsou základem všech ninjových akcí a myšlenek.
Takto se o chápání technik ninjutsu vyjadřuje pan Masaaki Hatsumi ve své knize Ninjutsu – historie a tradice:
„Věřím, že ninpo, nejvyšší stupeň ninjutsu, by mělo být nabízeno světu jako základní myšlenka všech bojových umění. Fyzické a duchovní techniky přežití zvěčněné japonským ninjou byly vlastně jedním ze zdrojů japonských bojových umění. Bez úplného tréninku se všemi aspekty bojového umění by dnešní bojová umění nemohla doufat, že se dostanou dále než pouhé dovednosti omezeného souboru svalových cvičení, které tvoří jejich trénink. Osobní osvícení lze vyvinout pouze pomocí úplného ponoření se do bojové tradice, jejího přijetí jako způsobu života. Zkušeností konfrontace s nebezpečím, překonáním strachu ze zranění nebo smrti a získáním znalostí o osobních schopnostech a omezeních pak ten, kdo trénuje ninjutsu, může získat sílu a nepřemožitelnost povolující požitek květiny kývající se ve větru, uznání lásky druhých a uspokojení z míru ve společnosti.
Dosažení tohoto osvícení je charakteristické vyvinutím jihi no kokoro neboli „laskavého srdce“. Je silnější než samotná láska, laskavé srdce je schopno obsáhnout nekonečnou spravedlnost a vše co je vyjádřeno v neuspořádaném ději vesmíru. Zrození jasnozřivosti dosažené opakovaným vystavením se blízkosti rozhraní života a smrti, laskavé srdce ninpo je klíčem k nalezení harmonie a porozumění v říši duchovního a materiálního světa.
Po mnoha generacích ve stínu historie je nyní životní filosofie ninji znovu nezbytná, protože je tu opět okamžik v lidském osudu, kdy je potřeba ninpo. Umožní zvítězit míru tak, aby lidstvo mohlo pokračovat, rozrůstat se a vyvíjet se dále.“
Během 13. až 17. století působily v Japonsku tucty regionálních a rodinných ryu (“tradic“ nebo “škol“) nejen na území provincií Iga a Koga, které byly vyhlášenými oblastmi ninjů. V této době už byly dovednosti ninjutsu praktikovány jako metoda ochrany proti různým druhům nebezpečí. Ninjové jako takoví se považovali za pouhé vykonavatele politických, náboženských či vojenských postupů, při kterých museli být připraveni na všechny možné situace. Jejich dovednosti zahrnovaly také techniky špionáže, infiltrace do různých prostředí, metody matení nepřítele, úniku z bezvýchodných situací a některé další dovednosti. Hlavním cílem bylo přežití a splnění daného úkolů, nikoli samotné vítězství.
Když si má většina lidí představit ninju, tak jedině jako černě oblečeného bojovníka. Jak to ale je s tou černou barvou ninjova oblečení ve skutečnosti? Asi nejranější zobrazení ninji oblečeného v černém je knižní ilustrace z r. 1801, která představuje ninju slézajícího hrad. Je pravděpodobné, že právě tento a další obrázky vytvořily naši představu o ninjích. V japonském umění (dnes například v loutkovém divadle bunraku) je starým zvykem označovat černým oděvem postavy, které mají být pro diváka neviditelné. Označit na obrázku stejným způsobem tichého zabijáka by tedy pro tehdejšího pozorovatele bylo zcela přirozené a pochopitelné. Otázkou je, zda to musí nutně znamenat, že takovýto nákres je skutečné zobrazení historického ninji.
Víme, že se ninjové pomocí henso jutsu pokoušeli ztvárnit jiné osoby, aby tak ukryli svou skutečnou identitu a mohli splnit úkol. Z tohoto pohledu by mohl být ninja plnící svůj úkol uprostřed noci oblečen do černého oděvu od hlavy až k patě. Takže s ohledem na náš obrázek můžeme říci, že postava je právě z těchto důvodů nakreslena v černém. Některé prameny také spekulují o tom, že tento černý “ninja oblek“ měl ve skutečnosti odstín temně rudé barvy. Důvodem údajně byla skutečnost, že na ní nebyly vidět skvrny od krve, což vytvořilo legendu o nezranitelnosti ninjů.

Mistr Sun - Kniha o užívání zvědů

Tento text pochází z celku třinácti knih o strategii pod názvem O válečném umění, který napsal muž jménem Sun Tsu zhruba okolo roku 509 před n.l. Tento traktát je nejstarší dochovanou knihou strategického myšlení a nejstarší literálně doloženou vojenskou doktrínou v dějinách lidstva.

Mistr Sun byl jedním z nejproslulejších čínských stratégů, vojáků a basníků v jedné osobě. Pravidla obsažená v jeho díle jsou platná do dnešních dnů.

Část, která je zde uvedená se zabývá aktivitami, které mimojiné byly posléze v historii typickými pro školy Ninjutsu.
Historické knihy pojednávající o Ninjutsu

Bansenshukai, Ninpinen a Shoninky jsou tři asi nejdůležitější historické knihy pojednávající o Ninjutsu.

Zdroj:
bujinkanprague.com